Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je bylina s laločnatými, tmavě zelenými, bíle mramorovanými na krajích ostnitými listy vyrůstajícími s přízemní růžice listů, se vzpřímenými květními rozvětvenými stonky dorůstajícími výšky až 2 m. Kvete od června do srpna purpurově růžovými květy v úborech s ostnitým zákrovem. Plodem jsou nažky. Ostropestřec má rád slunné propustné půdy. Vysévá se od konce dubna přímo do volné půdy do řádků s 30 cm rozestupem. Později se semenáčky jednotí na vzdálenost 40 cm. Mladé listy lze trhat od května do června. Mladé stonky a poupata se sklízí v červnu a červenci. Pro získání osiva se v létě odříznou úbory a usuší se.

Mladé stonky se připravují podobně jako chřest. Květy se hodí ke zdobení pokrmů. Z květů a semen se připravuje čaj.

Ostropestřec mariánský sice popsali již antiční botanikové, k léčení se však využíval jen vzácně. Jako léčivá bylina se začal pěstovat teprve ve středověkých klášterech. V lidovém léčitelství se používá jeho nať a semena k léčení jaterních a žlučníkových potíží.