Komonice lékařská (Melilotus officinalis) je dvouletá bylina dorůstající až výšky 150 cm s vystoupavou lodyhou a dlouze řapíkatými trojčetnými listy. Kvete od června do záží drobnými žlutými kvítky oblíbenými včelami pro svůj pyl a vytváří červenohnědá semena v šedohnědém lusku. Název získala od slova komoň = kůň, pastva pro koně. Najdeme ji podél cest, na loukách a stráních, železničních náspech. Je velice nenáročná na pěstování, neboť roste na všech typech půd i na těch neúrodných. Snáší dobře sucho a nízké teploty, ale nemá ráda přemokření.

Výtažek z komonice se používal do rychloobvazových náplastí, dále nachází komonice uplatnění v obkladech, mastech a tinkturám proti otokům a vředům, zánětům křečových žil, artritidě a revmatismu a bolestech hlavy.

Čajem se vymývají rány a používá se i k protizánětlivému výplachu očí. Užívá-li se vnitřně působí příznivě proti bronchitidě, potížím s močením, střevním potížím, vysokému tlaku a nespavosti. Snižuje srážlivost krve a pomáhá při trombózách, rovněž zlepšuje prokrvení mozku a snižuje tlak. Využívá se jí při léčení poruch krevního oběhu a uvolňování cév jako prevence infakrtu i léčbě po infarktu, k zánětu křečových žil. Díky kumarinu a melilotinu tlumí činnost hladkých svalů, ale pozor, ve vyšších dávkách může zapříčinit bolesti hlavy, závratě, spavost, dávení a ochrnutí, je tedy nutné dbát na správné dávkování. Doporučuje se menší množství a po týdnu léčbu přerušit a pokračovat zase za týden.

Sušená nať položená volně nebo v látkovém pytlíčku je prostředkem proti molům (i potravinovým).

Komonice má údajně i magické účinky, zavěšuje se do auta nebo do stodoly pro ochranu domova.

Recept na obklad na křečové žíly: Několik hrstí nadrcených květů vložíme do plátěného pytlíčku a na chvíli namočíme do horké vody. Po okapání ještě teplý přiložíme na bolavé místo, přikryjeme igelitem a ovážeme ručníkem. Doporučuje se připravit obklad na noc, aby mohl působit až do rána.